Znamení zvěrokruhu
Položme si základní otázky. Co to je a k čemu slouží? Kdy a kdo ho vytvořil?
Zvěrokruh, zvířetník nebo zodiak je myšlený pás na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny známé planety sluneční soustavy (včetně později objevených - Uranu a Neptunu; trpasličí planeta Pluto se může na obloze objevit i mimo zvířetník). Astrologové rozdělili před třemi až čtyřmi tisící lety zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů, které nazvali zvířetníková znamení.
Zodiak je původem velmi starý. Klasický zvěrokruh je zřejmě modifikací babylonského zvěrokruhu známého z katalogu MUL.APIN, který vznikl kolem roku 1000 př. n. l. Mnoho souhvězdí lze vystopovat až do starobabylonské říše (počátek 2. tisíciletí př. n. l.).
Počet znamení kolísal zřejmě pod vlivem kalendářů používaných k zemědělským účelům. V antice pak rozčlenění zodiaku souviselo i s tehdejší klasifikací větrů (s rozdělením světa podle větrů pracovala i antická a středověká geografie). Asi kolem roku 400 př.n.l. (někdy je udáván rok 700 př.n.l.) byl počet znamení omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu.
Samotné označení „zvěrokruh“ je nesprávným překladem řecko-latinského zodiakus. Předpokládá se, že význam souvisí s výkladem zoé — oduševnělá bytost. Takový původ slova se váže k představě, že nebeská tělesa jsou obdařena vlastní duší.
Na pozadí zvěrokruhu se pohybují některá nebeská tělesa jinak než běžné hvězdy. Jsou to hvězdy hvězdy-poutníci, jak se jim říkalo, neboli planety. Mezi hvězdami se proplétají každá svým vlastním pohybem, ale od ekliptiky určená právě dráhou Slunce se nikdy příliš nevzdalují.
Co je nebeská sféra a nebeský rovník?
Nebeská sféra nebo také světová sféra. Pro účely astronomie je nebeská sféra definována jako nekonečně vzdálená sférická plocha. Promítat na ní, znamená vidět na obloze objekty, či myšlené pomocné křivky a body a odměřovat jejich vzájemné polohy většinou ve stupních (sférické souřadnice). Nebeská sféra se otáčí kolem osy procházející tzv. Nebeskými póly (severním a jižním). Nebeské póly představují průměty zemských pólů, tzn. na severním pólu máme přímo nad sebou nebeský severní pól, a podobně je tomu s jižním pólem. Promítnutím zemského rovníku na nebeskou sféru získáme tzv. Nebeský (světový) rovník. Při otáčení nebeské sféry se hvězdy pohybují po kružnicích. Hvězdy ležící na nebeském rovníku opisují kružnici s největším poloměrem. Čím menší je poloměr kružnice, kterou hvězda opisuje, tím blíže se hvězda nachází severnímu nebo jižnímu nebeskému pólu. Nebeský rovník od sebe odděluje obě polokoule nebeské sféry (jde tedy o hlavní kružnici sféry).
Co je ekliptika?
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru. Slovo je od latinského slova zatmění, protože právě v nejtěsnější blízkosti ekliptiky nastávají zatmění Slunce a Měsíce. Ekliptika má tvar kružnice a protíná nebeský rovník ve dvou bodech. Jeden se nazývá jarní a druhý podzimní. V nejsevernějším bodě, kde je Slunce v období letního slunovratu, se ekliptika dotýká obratníku Raka. V nejjižnějším bodě, kde je Slunce v období zimního slunovratu se ekliptika dotýká obratníku Kozoroha. Při pohledu ze Země putuje Slunce po ekliptice a prochází přitom během roku různými souhvězdími, která nazýváme zvířetníková souhvězdí. Blízko ekliptiky najdeme všechny planety sluneční soustavy i Měsíc. Ve zkratce, ekliptika je dráha Slunce po nebeské sféře. Slunce projde celou dráhu ekliptiky za jeden rok.
Znamení zvěrokruhu, které odpovídá určitému datu a času, je odvozeno od polohy Slunce na zvěrokruhu v toto datum a čas. Můžeme se setkat s pojmem jarní bod nebo také výchozí bod zvěrokruhu. Protože babylonský rok začínal jarní rovnodenností, k výchozímu bodu bylo přidruženo znamení Beran.
Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně kryla. Od dob Hipparcha se zvířetníková znamení v důsledku precese zemské osy posunula od zvířetníkových souhvězdí téměř o jedno - Hadonoš. Staří Babyloňané Hadonoše ignorovali, protože chtěli mít právě 12 znamení, jako je lunárních měsíců v roce. Měsíční znamení jsou obdobně odvozena od polohy Měsíce na zvěrokruhu.
Co je doba Hipparcha?
Hipparchos z Níkaie (asi 190 – 125 př.n.l.) byl jedním z největších antických astronomů. Je znám tím, že zvýšil přesnost pozorování a sestavil první veliký katalog hvězd. Na Měsíci a na Marsu je po něm pojmenován kráter Hipparchus. Byl po něm pojmenován také vědecký satelit Hipparcos, určený pro sestavení moderního katalogu hvězd. Hipparchos pocházel z města Nikaie v maloasijské Bithýnii. Část svého života strávil na Rhodu, který byl jedním z tehdejších center vzdělanosti a kde vybudoval astronomickou pozorovatelnu a korespondoval s alexandrijskými učenci, část života pak prožil v samotné Alexandrii. Tady se také roku 160 př.n.l. stal ředitelem Múseia (státní akademie věd, kterou založil Ptolemaios II. Filadelfos).
Co je precese zemské osy?
Precese zemské osy je krouživý pohyb zemské osy přibližně po plášti dvojkužele. Jde o speciální případ obecného fyzikálního jevu, pozorovaného u rotujících hmotných těles (setrvačníků) a zvaného precese (v češtině doslova: předcházení). Precese zemské osy není zcela rovnoměrný pohyb. V důsledku gravitačního působení Slunce na oběh Měsíce kolem Země se pravidelně mění orientace roviny dráhy Měsíce kolem Země s periodou 18,6 roku. Pro astrometrická měření poloh nebeských objektů má precese velký význam, protože způsobuje posun jarního bodu, který je spolu s nebeským pólem výchozím bodem pro rovníkové souřadnice používané pro stanovení poloh hvězd, planet a dalších nebeských objektů. Jejich souřadnice se tak časem nepatrně mění a je třeba na to brát ohled. Všechny přesné údaje o polohách nebeských objektů proto musí být vztaženy k nějakému pevnému datu.
O souhvězdích, která byla dříve vymezena na obloze jen nejasně, rozhodl v roce 1930 Mezinárodní astronomický kongres, jenž přesně rozparceloval oblohu na 88 souhvězdí, jejichž definice je stále používána, každá hvězda na obloze tedy nyní patří do určitého souhvězdí. Z toho důvodu dnes souhvězdí, jimiž prochází Slunce, nemají z pohledu astronomie stejné velikosti, a tedy Slunce v nich setrvává nestejnou dobu. Na rozdíl od představy astrologie. Například souhvězdím Panny projde Slunce dnes téměř celým, ale souhvězdí Štíra se Slunce jen letmo dotkne.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Horoskop&oldid=22579455 19.12.2022 17:07
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nebesk%C3%A1_sf%C3%A9ra&oldid=21839285 5.11.2022 13:02
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ekliptika&oldid=22853018 3.6.2023 17:21
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hipparchos&oldid=21787420 21.10.2022 13:58
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Precese_zemsk%C3%A9_osy&oldid=22479309 22.2.2023 17:25